Jak jsem hledala svou cestu až do bodu kde jsem nyní.
Už od mala jsem byla víc kluk. Panenky? Ty mě moc nebraly, auťáky, tak ty jo. Máma si nemusela stěžovat - nákupy oblečení a šminky, to mě nezajímalo, páč já nejradši lítala ve vytahaným svetru a kapsáčích. Byla jsem v partě kluků a holky znala jen ze školy. Lezla jsem po stromech, vařila polívku z pampelišek, jitrocele a šťovíku( tady už asi začala má láska k bylinkám) a vyšplhala na každý kopec v okolí. To mi zůstalo dodnes, kam se mohu vydrápat, už tam lezu. Kozoroha v sobě nezapřu. Málo co se mi příčí, všechno chci aspoň zkusit. Někdy jsem jak neřízená střela, je mě všude plno a s každým se dám do řeči. Ženu v sobě jsem začala nalézat postupně (a ještě teď si myslím, že nemám hotovo) a tak trochu z nutnosti. Jsem totiž typ, co si většinu věcí umí udělat sám a chlapských prací se nebojím, no jo, jenže to pak máte s mužem těžký pořízení a tak nastal čas dovolit si být tou křehkou bytostí co už od mala čekala až odhodím kalhoty a natáhnu sukni.
Chtěla bych napsat, že už vím co se sebou, ale to bych lhala. Mám dojem, že jsem v neustálém procesu, v CYKLU. A ono taky, že jsem. Žena je od přírody cyklická a plná změn. Snažím se poslouchat své tělo a to si samo vybralo cestu bylin, éterických olejů, léčivých kamenů a vzájemných doteků. Studium na Institutu aromaterapie mi nesmírně rozšířilo vhledy do tajů vůně, funkcí lidského těla a nekonečného potenciálu v nás. V kapce éterického oleje je tak neskutečná síla až mi to bere dech. Ve spojení s otevřeným srdcem, dotekem a čistou energií vznikla má láska k masážím. Kráčím nyní světem duchů rostlin a cítím neuvěřitelnou úctu k matce Zemi. Odhaluji různá zákoutí své duše a esence mi pomáhají dohlédnout dál nebo prostě se jen zastavit a poslouchat co mi mé tělo chce říct a to je někdy v dnešní online a zrychlené době velmi těžké. Ztrácíme se v šumu všedních dní a zapomínáme kdo jsme a proč jsme tady. Na malou a barevnou chvilku mám dojem, že jdu správným směrem a tak jsem TADY a TEĎ.
Snažím se dopracovat k vědomí toho, že nejsem jen fyzickým tělem a hmotou, ale jsem blaženou přítomností. Ráda bych vám nabídla oddech, dotek, blízkost, vůni a možná vám tak ukázat, že životem vedou různé cesty a není se čeho bát. Základem všeho je neustále se učit, růst a vyvíjet se. Každý den se stáváme někým ,,novým” Důležitou roli neustálého růstu nám všude kolem připomíná sama příroda. V životě nemusíme mít jen jedno povolání, stejně jako nemáme v životě jen jednu roli. Každá zkušenost nám v životě něco přinese, něco nás naučí a tím se snažím řídit.
